Státní hrad Nové Hrady, původně gotický hrad rodu Vítkovců z poloviny 13. století, dodnes ohromí mohutným hradním příkopem i autentickými interiéry - buquoyskou knihovnou s ukázkami hyalitového skla a buquoyským rodinným archivem.

Hrad
Připomeňte si historii rodu Buquoyů od příchodu zakladatele rodové větve v Čechách Karla Bonaventury Buquoye až po výstavbu nového zámku na předměstí Nových Hradů a založení přírodně krajinářského parku v Tereziině údolí. Většina místností byla rekonstruována na základě kvašů se zobrazením interiérů nového zámku z poloviny 19. století.

Za časů pana správce
Nahlédněte do bytu panského úředníka, časově situovaného do počátku dvacátého století. Čeká na vás sedm místností bytu instalovaných v autentických prostorách paláce, jenž byl v 19. století adaptován na byty pro panské zaměstnance. 

Věž s vyhlídkou
Využijte příležitost vystoupat do podkroví věže s vyhlídkou na město Nové Hrady, východní část Novohradských hor a do lesů Třeboňské pánve směrem k Borovanům.

Z historie hradu
Hrad Nové Hrady byl postaven na ostrohu obtékaném říčkou Stropnicí a Novohradským potokem zřejmě v první polovině 13. století. První písemná zmínka pochází z roku 1279, kdy se hrad stal majetkem Vítkovce Ojíře. Roku 1358 panství kupují bratři Jan, Petr, Jošt a Oldřich z Rožmberka. Z nich zde pobýval delší dobu pouze Oldřich. Další Rožmberkové hrad většinou obývali pouze dočasně.

Během 16. století hrad zažil hned několik katastrof včetně výbuchu střelného prachu, který rozmetal mohutnou válcovitou věž. Zkázu dokonalo v roce 1590 poměrně silné zemětřesení. Hrad byl těžce poškozen a uvažovalo se dokonce o jeho stržení. Zlikvidovány byly nakonec pouze ruiny mohutného bergfritu a zřejmě také těsně přiléhající palác. Zbytek hradního areálu byl opraven a nově opevněn podle návrhů italského architekta Antonia Canevalla.

Na novohradském náměstí na místě panských domů nechala vybudovat pohodlnou rezidenci, do které přestěhovala své sídlo roku 1635. Zde Buquoyové sídlili až do počátku 19. století, kdy byl postaven nový empírový zámek na severní straně města. Novohradský hrad tak definitivně ztratil svoji rezidenční úlohu a byl v tomto období využíván pro bydlení panských úředníků, jako lesní správa a k dalším hospodářským účelům.

Hrad je opředen mnoha pověstmi. Například k jihozápadní věži hradu, která stráží zadní bránu a bývala nazývána také věží červenou, se váže pověst o zjevování průvodu duchů v mnišských hábitech.

Více informací včetně aktuálních akcí, provozní doby a cen vstupného najdete na webu hradu.