Českobudějovické biskupství bylo založeno z iniciativy císaře Josefa II. dne 20. září 1785 bulou Cunctis ubique, kterou vydal papež Pius VI.

Výročí 230 let od založení připomíná výstava 230 let Biskupství českobudějovického v galerii Národního památkového ústavu na Senovážném nám. 6 v Českých Budějovicích, kterou připravilo českobudějovické biskupství. Výstava je přístupná do 19. října 2015 každý všední den od 9h do 16h, vstup je volný.

Ke zřízení českobudějovického biskupství v roce 1785 vedla dlouhá cesta. První pokusy o jeho ustavení se datují již do poloviny 17. století. Tehdy však snaha o vznik nové diecéze na jihu Čech narazila na odpor budějovické městské rady, která se obávala, že by existence biskupského úřadu mohla znamenat oslabení jejích starobylých práv a svobod.

Biskupství v Českých Budějovicích tak vzniklo až o více než sto let později, jako jeden z důsledků tereziánsko-josefinských církevně správních reforem. Zřízení budějovického biskupství bylo slavnostně vyhlášeno papežskou bulou Cunctis ubique dne 20. září 1785.

Na místě nynější biskupské rezidence stálo ve středověku šest měšťanských domů, které v letech 1762-1772 postupně vykoupil řád piaristů a na jaře roku 1763 zahájil jejich přestavbu na latinské gymnázium a kolej. Od roku 1785 slouží objekt původních piaristických škol jako biskupská rezidence, což se odrazilo v novém pojmenování ulice – Biskupská. Dříve než byla provedena stavební úprava nicméně první českobudějovický biskup Jan Prokop hrabě Shaaffgotsche (1785–1813) strávil několik měsíců své nové služby v objektu, který předcházel dnešní budově NPÚ. Díky jeho osvícenskému postoji se dočkal přestavby též interiér kostela sv. Mikuláše v Českých Budějovicích, který se v roce 1785 stal katedrálou nově vzniklé českobudějovické diecéze. Tyto úpravy zachycuje i souběžná výstava o historii tohoto kostela, kterou návštěvníci mohou vidět do 29. září v přízemí českobudějovické radnice.

Od roku 1785 do roku 2015 stálo v čele českobudějovické biskupství postupně třináct biskupů. Mezi nejvýznamnější osobnosti patřil např. Jan Valerián Jirsík, který v Českých Budějovicích založil první české gymnázium, Josef Hlouch, který si získal srdce jihočeských věřících, ale v roce 1950 byl ve své biskupské rezidenci internován a držen po mnoho let v zajetí pod dohledem StB, či Miloslav Vlk, který byl krátce desátým českobudějovickým biskupem, v letech 1991-2010 působil jako 35. arcibiskup pražský a dne 26. listopadu 1994 byl jmenován kardinálem. V současnosti je českobudějovickým biskupem Vlastimil Kročil, který byl jmenován papežem Františkem dne 19. března 2015.

Výstava 230 let biskupství českobudějovického v galerii Národního památkového ústavu v Českých Budějovicích představuje všech třináct českobudějovických biskupů jako historické osobnosti, na něž odkazuje kontext předmětů, kterých osobně užívali. Návštěvníci si tak mohou prostudovat nejen medailony jednotlivých biskupů, ale také prohlédnout biskupskou mitru, berlu, jmenovací dekrety biskupů či mešní kalichy. Výstava se koná ve dnech 22. září – 19. října 2015. Otevřeno je každý všední den od 9h do 16h, vstup je volný.

Přehled českobudějovických biskupů:
1) Jan Prokop říšský hrabě Schaaffgotsche, svobodný pán z Kynastu a Greiffensteinu (1785-1813)
2) Arnošt Konstantin Růžička (1815-1845)
3) Josef Ondřej Lindauer (1845-1850)
4) Jan Valerián Jirsík (1851-1883)
5) František de Paula hrabě Schönborn (1883-1885)
6) Martin Josef Říha (1885-1907)
7) Josef Antonín Hůlka (1907-1920)
8) Šimon Bárta (1920-1940)
9) Josef Hlouch (1947-1972)
10) Miloslav Vlk (1990-1991)
11) Antonín Liška (1991-2002)
12) Jiří Paďour (2002-2014)
13) Vlastimil Kročil (od roku 2015)