Inovace, výzkum, vývoj nebyly cizí ani našim předkům, dokazuje nedávno otevřená výstava Krajina – sídlo – obraz: romantický řád Jiřího Jana Buquoye v Alšově jihočeské galerii v Hluboké nad Vltavou. Připravili ji pracovníci Akademie věd ČR Petra Trnková z Ústavu dějin umění AV ČR a Petr Šámal z Ústavu pro českou literaturu Akademie věd.

Už v době, kdy svůj dnešní vzhled získával jihočeský hrad Rožmberk, v okolí Nových Hradů vznikla řada romantických promenád a staveb svým vzhledem evokující anglickou venkovskou architekturu, jejímž archetypem se stala tzv. cottage, se tradiční výtvarné obory, malba či grafika, začaly prolínat s tehdy ještě velmi mladou fotografií.

Mezi nejzajímavější exponáty patří např. velkoformátové panorama Rudolfa Alta – pohled z lodžie Horního hradu na Rožmberk, soubor nejstarších fotografií z Nových Hradů a Rožmberku a velkoformátová plánová dokumentace přestaveb novohradských a rožmberských sídel a Tereziina údolí, jejíž originály jsou vystaveny vůbec poprvé.

Ústřední úlohu v dění sehrál tehdejší majitel rožmberského a novohradského panství Jiří Jan Jindřich Buquoy (1814–1882). Hraběcí rod Buquoyů, jehož kořeny leží ve středověké Francii, se nesmazatelně zapsal do historie českého království, kde se usadil po bitvě na Bílé hoře. V 19. století se Buquoyové soustředili zejména na své kulturní zájmy, především výtvarné umění, kultivování rodových sídel a okolní krajiny. Tyto tendence vyvrcholily právě v osobnosti Jiřího Jana Buquoye, v jeho zaujetí pro umění a historii.

Buquoyové a především hrabě Jiří Jan po sobě zanechali mimořádné dědictví vizuální kultury, v němž se prolnuly odkazy na středověk a historická tradice renesanční a barokní doby se současností 19. století a krajina s architekturou a výtvarnými díly. Nedílnou součást tohoto obrazu tvořila i zevrubná a průběžná dokumentace, na níž se vedle malířů, kreslířů a grafiků od konce padesátých let 19. století podíleli i představitelé tehdy velmi mladého obrazového média – fotografie. Tradiční zobrazovací prostředky se spojovaly s moderními a vzájemně se doplňovaly. Výstava tak sestává z nápadně rozmanitého materiálu, počínaje autentickými díly ze zámeckých interiérů, přes architektonické kresby a grafiky až k fotografiím.

Jádro výstavy tvoří prezentace dvou lokalit, do nichž se nejvíce soustředily výtvarné snahy Buquoyů: Nových Hradů a Rožmberku nad Vltavou, ale neopomíjí ani ostatní rodová sídla: severočeský zámek Červený Hrádek, zaniklý lovecký zámeček Žofín, hrad Hauenštejn (dnes Horní hrad) a městské rezidence – v Praze a ve Vídni. V Nových Hradech vznikl již na sklonku 18. století jeden z prvních a nejznámějších krajinných parků v Čechách – Tereziino údolí, pojmenované po manželce tehdejšího majitele, Terezii Buquoyové, rozené Paarové. Uplatnily se zde tehdy nejaktuálnější vlivy a tendence evropské osvícenské krajinotvorby. Právě na tuto tradici o několik desítek let později navázal Jiří Jan Buquoy, když nechal zrenovovat či vybudovat nové krajinné prvky, počínaje drobnou anglicizující architekturou, přes četné promenády v okolí města až po dominanty, jako byl třicetimetrový obelisk, vztyčený na horizontu v prostoru nedaleké obory Kapinos.

Podobné krajinné úpravy hrabě dělal také na svém druhém panství Rožmberk. Za jeho vlády získal rožmberský hrad zcela novou, dodnes aktuální funkci – stal se muzeem, jehož účelem bylo oživit a veřejnosti zprostředkovat starobylé kořeny vlastního rodu i samotného místa.

Výstava, která byla zahájena 13. září a potrvá do 6. prosince 2015, obsahuje 170 exponátů. Jde o výsledek pětiletého badatelského úsilí šestičlenného týmu pracovníků Ústavu dějin umění Akademie věd ČR a je závěrečným výstupem projektu Obnova buquoyské kulturní krajiny, který je realizován s podporou Ministerstva kultury ČR v rámci Programu aplikovaného výzkumu a vývoje národní a kulturní identity (NAKI); reg. č.: DF11P01OVV033. Část výsledků výzkumu již byla publikována v knihách Buquoyské Nové Hrady (Martin Krummholz, 2012) a Buquoyský Rožmberk (Jan Ivanega, Petr Šámal, Petra Trnková, 2013). V rámci projektu vznikla mj. i naučná stezka Buquoyská krajina, která byla v roce 2012 instalována v Nových Hradech.