Šesté pokračování sborníku Památky jižních Čech opět přináší rozsáhlejší studie i drobnější zprávy o pestrém památkovém fondu v Jihočeském kraji.

Nově je zahrnut oddíl krátkých aktuálních informací o nově prohlášených památkách i nejvýznamnějších průzkumech, opravách a restaurování. Kniha se v těchto dnech objevila na pultech knihkupectví. Lze ji rovněž zakoupit za zvýhodněnou cenu 250,- Kč v galerii Národního památkového ústavu na Senovážném nám. 6 v Českých Budějovicích.

Medailony věnované dějinám jihočeské památkové péče se tentokrát věnují dvěma památkářským osobnostem spojeným se schwarzenberskou stavební a archivní správou v první polovině 20. století: Janu Sedláčkovi a Karlu Tannichovi. Předchází jim výsledek archivního průzkumu okolností, které vedly k bourání věží středověkého opevnění Českých Budějovic (studie Daniela Kováře). Až groteskně a v mnohém aktuálně působí rozhodnutí tehdejší českobudějovické městské rady, která na jednom ze zasedání věže označila za chloubu města a na jiném poctila čestným občanstvím toho, kdo je zničil.

Překvapivá fakta rozkrývá studie Martina Gažiho o – ve své době vážně míněných – záměrech doplnění kaskády vltavských přehrad a zaplavení významného množství památek, zejména celého města Rožmberk nad Vltavou, zahrnujícího tehdy nejen unikátní gotický kostel pamatující počátky rožmberského rodu, ale i desítky středověkých, renesančních a barokních domů včetně synagogy datované kolem roku 1600. Protože se několik desetiletí čekalo, že sídlo bude zaplaveno, od doby odsunu zakázáno investovat do jakýchkoli oprav. Mnohé z cenných památek proto, jak ukazuje i zde publikovaná historická fotodokumentace, již nestojí. V některých variantách přehradářských projektů měl být zaplaven i rožmberský Dolní hrad a též část Vyššího Brodu, včetně suterénů jedinečného klášterního komplexu. Zřícenina hradu Dívčí Kámen se měla ocitnout na ostrově uprostřed vod, klášter Zlatá Koruna se měl krčit v těsné blízkosti hrází a středověký kostel v Zátoni měl být – jako gesto „obětavé socialistické péče o památky“ – rozebrán a znovu postaven mimo oblast zátopy.

Další text Martin Gažiho si všímá úspěšného restaurování proslulé nástěnné malby s pozdně gotickými tanečníky na hradě Zvíkov (proběhlo v roce 1976), jiný dlouhé anabáze barokních knihovních skříní pocházejících z komunisty zrušeného kláštera Lnáře (studie Jarmily Hansové a Evy Zuzákové). Mezi obsáhlejšími studiemi zaujmou texty o historii a současném stavu Kolenecké obory (David Tuma) či renesančních stavitelích dlouho zanedbávaného zámku Komařice (Jan Salava). Za zvláštní upozornění stojí studie o židovském hřbitově v Jindřichově Hradci od Ivy Steinové, která nejen identifikovala staré náhrobky, ale dokázala je i spojit s osudy konkrétních členů židovské komunity v tomto významném jihočeském městě.

Pozornosti jihočeských patriotů jistě neujde rozsáhlý chronologicky koncipovaný přehled jihočeských historických zvonů, který v daném rozsahu, podrobnosti i hloubce vhledu do dané problematiky nebyl dosud nikdy publikován. Jeho autor, Radek Lunga, mj. dlouholetý kampanolog českobudějovické diecéze, v něm zúročil plody své dlouholeté práce a navazujících průzkumů. Pozornost je zde věnována desítkám lokalit. Přestože soubor těchto památek vážně poznamenaly válečné rekvizice, zjišťujeme, že významné množství vysoce kvalitních výsledků tohoto prastarého řemesla stále zůstává na místech, pro něž byly určeny.

Ze zpráv o aktuálním dění je možno upozornit na dokumentaci hraničních kamenů v Novohradských horách a na Šumavě, průzkum českokrumlovských stavebních plánů z let 1780–1850, restaurování historických divadelních opon z Radomyšle, Bavorova a Netolic či nálezy dříků renesančních pohárů na hradě Landštejn. Informace zde najdou i ti, které zajímá úsilí o záchranu a restaurování širokého spektra jihočeských památek od vlachobřezského pivovaru, farního kostela v Žumberku, klášterní brány ve Vyšším Brodě až po vnitřní výzdobu kaple ve Slavonicích či kostelů v Klokotech a Klášteře u Nové Bystřice.